Mám divné dítě? Trpí moje dítě nějakou poruchou? Bude moci normálně fungovat v dnešní společnosti? Tyto věty si říká asi mnoho rodičů, kteří mají extrovertní temperament, zatímco jejich dítě je introvert. 

 

"Dítě - introvert nemá v dnešní společnosti, která je nastavená extrovertním směrem, na růžích ustláno. Už v předškolním věku se od něj očekává zapojení do společných her v mateřské škole či spolupráce na budování hradu z písku. Dítě, hrající si samo na druhé straně pískoviště, bývá často ambiciózní maminkou tlačeno do zapojení se k ostatním. Na základní škole tlak směrem k extroverzi pokračuje. Většina škol se snaží o týmovou spolupráci dětí, vytváření týmových projektů a předpokládá, že se žák rád zapojí. Pokud dítě touží být samo nebo v úzké skupině kamarádů, nutně narazí na nepochopení ze stran okolí," komentuje situaci socioložka Soňa Hoffmannová, která se v současné době zaměřuje v projektu TestyTesty na vztahy introvertů a extrovertů.

 

 

 

 

 

Jako jeden z mnoha příkladů lze uvést příběh ženy, mladé lékařky, která prožila rodičovskou převýchovu na extroverta: "Vzpomenu-li si já na své dětství, mám i dnes mražení po celém těle. Můj otec je extrovert, uměl vždy kohokoliv oslovit, zorganizovat společenské akce a bavit skupinu přátel i cizích lidí. Být středem pozornosti ho těšilo. Pořádal pro nás, děti, zábavné hry a my jsme si je opravdu užívaly, co to jen šlo. Mělo to však háček - seznamování se s novými dětmi. Vždy,  když jsme přijely na dovolenou nebo sportovní akci, mě táta poslal mezi "nové kamarády". Když mě vyslal mě jako kosmonauta dobývat cizí planetu mezi hordu dětí, sevřel se mi žaludek, třásla jsem se a točila se mi hlava. Místo hrdého zapíchnutí vlajky do kráteru nově objevené planety, jsem přemýšlela, jak se vymluvit, kam se schovat. Zkrátka jak to co nejlépe zaonačit, abych se nemusela s nikým seznamovat, ale zároveň nezklamala tátu. Pro malou holku nadlidský úkol. Hlavně nezklamat. Jsem přeci jeho šikovná holka... 

 

Když nezvládnu, o co jsem žádána, budu špatná. Zklamu ho. Coby introvert jsem totiž měla velice silně vyvinutý smysl pro vytváření pocitů viny. Pokud se mi něco nepovedlo, trápilo mě to, hledala jsem příčinu problému v sobě. Hodnotila jsem sama sebe jako neschopnou, protože jsem nedostatečně komunikativní, že jsem zkrátka "taková bábovka".

 

Až dnes, když klepu na dveře třicátnic, jsem si díky pár testům osobnosti a knížkám o introverzi, uvědomila, že jsem v pořádku. Ano, jsem v úplném pořádku. Mám spoustu vlastností, o kterých si extroverti mohou nechat zdát a já je střežím jako poklad. Více přemýšlím, než něco řeknu, všímám si detailů a nenávidím, když musím do společnosti, kde nikoho neznám. Jsem tátova princezna, která má ale úplně jiný temperament než on. Přesto nesmírně vděčná, že můj otec je právě extrovert. Protože vím, že s nikým jiným bych nezažila tolik legrace a neměla plno zážitků, na které může dnes vzpomínat a stále se usmívat."

 

Vyzkoušejte si TEST INTROVERZE a extroverze. Pokud jste si skoro jistí, jaký máte temperament, může vám test ukázat, kolik v sobě ukrýváte z té druhé půlky. Zároveň se můžete dozvědět, jak komunikovat s druhým typem a lépe ho pochopíte.